"Terezo, ale aby bylo jasno, já si nestěžuju. Vím, že každej má něco. Ale já jen zoufale potřebuju mít aspoň někdy pocit, že mě třeba někdo slyší, že někdo vidí, co dělám. Protože když to všechno večer dodělám, tak už tu nikdo není, kdo by mě obejmul. Kdo by mi dal pusu a uvařil mi čaj. Vypil ho se mnou...
Je pozdě v noci, projíždím fotky v mobilu. Jdu hodně do minulosti. Masochistka. Fotka z pláže, tváře trochu spálené a od písku, slunce udělalo na fotce duhová kolečka. Když zavřu oči, pořád to cítím. Vítr, co vysouší prosolené vlasy. V nose vůně moře a rybiny. Prsty u nohou zabořené do horkého písku. Já, on, obytňák zaparkovaný na dohled od pláže....
Je noc. Ležím na podlaze a pláču. Ale nejsem smutná. To jenom štěstí vytejká ven. Na tu podlahu. Dívám se do stropu domu co už brzo přestane být naším domovem. Cítím lítost? Asi jo. Ale je to jenom místo. Věc. Tak moc se těším na to, co nás teď čeká, až se na to bojím myslet. Pověrčivost. Že by to...
Už je to dva roky a stejně se mi pořád zdají sny, které tak věrně odrážejí tu míru ponížení a zrady, že se pokaždé vzbudím uprostřed noci a jen žasnu, jak může být vlastní mozek takový zrádce. Kolem mě oddychují děti a já v tu chvíli, i po té době, kdy on už vlastně stihl prožít další život, tak já...